Háčkovaná žížala

Další háčkované zvířátko, do kterého jsem se pustila, je žížala :-) Návod jsem převzala z Praktické ženy - s drobnou úpravou. Do hlavičky žížaly jsem schovala rolničku. Tělíčko je vycpané ovčím rounem, takže je měkké a ohebné a dá s zamotat do nejrůznějších tvarů. A určitě se bude miminku dobře držet.

Miminko v pohybu

Miminko provádí v bříšku nejrůznější akrobatické kousky, protahuje a posiluje své svalíky a cvičí si svou motoriku. Také se přizpůsobuje momentální poloze maminky, aby se mu co nejlépe "leželo" a nikde nic netlačilo. Zpočátku jsou pohyby miminka nahodilé, později se pohybuje promyšleně a s určitým úmyslem (alespoň tak to píšou v nejrůznějších průvodcích pro maminky).
Nejdříve nejsou pohyby miminka citelné vůbec, na to je prcek příliš malý. S přibýváním na hmotnosti i délce získává více síly a naopak mu ubývá prostoru. S tím přijde i zvláštní pocit, že se uvnitř něco zavrtělo. Co to bylo? Ozvalo se miminko? Za pár dní nabydete jistoty a budete mít radost z každého citelného projevu svého drobečka. Po polovině těhotenství je "kopání" miminka celkem časté a někdy i dost citelné.
Občas mám pocit, že tak projevuje své momentální nálady a dožaduje se pozornosti. Přemýšlím nad intenzivním kopáním krátce po snídani. Znamená to, že banán není vhodným jídlem, nebo chce ještě jeden? "Kop, kop, mámo, už sedíš 10 minut, to je nudné. Pěkně ten svůj zadek zvedni a zase mě chvilku kolíbej. Když se bříško nehoupe tak mě to nebaví.", "Málo hladíš, ještě chvilku. Já se tak rádo tulím!" Večer nám vždy chvilku trvá, než se uvelebíme v poloze přijatelné pro oba. Naštěstí potom spíme oba dva, vlastně všichni tři - i s tatínkem - prozatím celkem klidně celou noc. Prcek se opět probudí mezi půl pátou a půl šestou, kdy mi oznamuje, že je načase vstávat a slupnout nějakou snídani (banány už nesnídám).

Tatínkův mazlíček

Po delší pauze vyplněné pracovními a studijními povinnostmi mám opět čas na trochu psaní. Událostí a zážitků s očekávaným miminkem už by se dala septsat celá řada. Je tu však jedna věc, která mě zaujala (nemohu říci, že překvapila) více než ostatní. Náš drobeček zřejmě bude velký tatínkův mazlíček!
Se mnou (tedy jako s mamkou) je povinně 24 hodin denně, musí se přizpůsobovat mým momentálním pohybům i náladám (i když někdy je to spíše opačně), jíst jen to, co já právě uznám za vhodné a poslouchat veškeré zvuky procházející mým tělem. Celkem chápu, že mě již má "plné zuby". Úplně jiná je situace, jakmile se přiblíží nastávající tatínek. Stačí, aby přiložil ruku na mé bříško a miminko se okamžitě tlačí celoou svou silou na stěnu břicha, aby bylo tatínkově ruce co nejblíže. Skoro jako by chtělo proskočit ven. Na mou ruku tak nereaguje nikdy.
Někdy spolu hrají hru "na šťouchanou". Princip je velice jednoduchý, zajisté ji také znáte. Šťouchne do bříška jednou/dvakrát a čeká stejnou odpověď zevnitř. Pravda, mimčo zatím pravidla hry úplně nechápe, ale třeba se to časem naučí:-) Drobnou nepříjemností je, že zásadním prostředníkem jejich hry je moje břišní stěna.

První hračky pro miminko

Jaká hračka je pro miminko nejlepší? Pro každé asi trochu jiná a ne vždy ta nejdražší. Často jsem se na vlastní oči přesvědčila, že kojenec či batole si naproste nejlépe vystačí se zelenou plastovou lahví, lesklým provázkem z vánočního dárku nebo dlohými vlasy či brýlemi nejen svých rodičů. K oblíbeným zajisté také patří mobil a podobná zařízení, vždy k utrpení právoplatného majtele.
To ale nejsou hračky, nad kterými rodičovské srdce zaplesá. Co by tedy měla správná hračka pro mrňouse splňovat?
Ze zkušeností kamarádek vím, že by měla vydávat zvuky. Dále by měla být naprosto bezpečná - bez částí, které je možné utrhnout nebo ukousnout a následně spolknout nebo se o ně jinak poranit. Omyvatelná či pratelná, pěkně barevná a uchopitelná i pro mrňavé dětské prstíky. Samozřejmostí jsou nezávadné materiály (když jsme byli malí my, tak se to moc neřešilo, ale vietnamské tržnice raději vynechám).
V časopise s ručními pracemi mě zaujala háčkovaná chrastící zvířátka. Bezva nápad, říkám si a v krabici pod postelí lovím vhodné příze a hledám háček. Tělíčko zvířátka tvoří kapsle z vajíčka s překvapením naplněná korálky, takže zvířátko ve výsledku krásně chrastí. Zbytek zvířátka je vycpaný ovčím rounem. K háčkování využívám především cesty vlakem a volné chvilky po večerech. Za první víkend vzniknul králíček, další víkend k němu přibyl medvídek a tento víkend doplnil trojici modrý jezevčík.
Manžel je z nich nadšený a hned je patřičně vyzkoušel. Snad se budou líbit i našemu potomkovi :-)

Co všechno miminko potřebuje

Mimo naší láskyplné péče bude narozený tvoreček potřebovat ještě celou řadu dalších věcí. Seznamy doporučených věcí pro miminko najdete na celé řadě webových stránek. Ten níže jsem si trochu upravila vlastním potřebám (a rozhodně nemusí být ideální). Prosím tímto všechny hodné maminky i tatínky, aby neváhali přidat své zkušenosti formou komentáře a pomohli mi tento seznam upravit.
Celkem zásadní roli při výběru hraje pořizovací cena. Vše určené pro miminka bývá vysoce předražené. Rodiče přece nebudou na svých ratolestech šetřit a opatří pro ně jen to nejlepší. Jsem ráda, že u nás přetrval zvyk shovávat věci, které by se ještě mohly hodit. Nepoužité látkové pleny, povlečení, které šila moje babička a mnoho dalšího je celé roky ukryto v krabicích a čeká na narození další generace.

Seznam věcí pro miminko

1. Oblečení - velikost 56 a větší (ze zkušeností kamarádek nemám doporučenu menší velikost, při používání látkových plenek se miminko do nejmenších velikostí nevejde)
- 5x body s krátkým rukávem
- 3x body s dlouhým rukávem
- 8x dupačky
- 4x kabátek
- 2x overal na spaní
- 1x teplý kabátek + teplé dupačky nebo kalhoty
- 4 páry ponožek
- 2 páry rukaviček
- 2 bavlněné čepičky se zavazováním
- 1 teplejší čepička
- bačkůrky
- zavinovačka

2. Přebalování
- budeme používat látkové plenkové kalhotky (např. www.plinky.cz)
- vlhčené ubrousky na zadeček (těch bude potřeba opravdu hodně)
- pevná přebalovací podložka (tu nakonec pořizovat nebudeme), kdo má v bytě místo může zakoupit přebalovací pult (já jej vidím jako zbytečnost)
- cestovní (pratelné) příp. jednorázové přebalovací podložky
- 20 ks „klasických“ látkových plen
- koš na použité plenky + síťka na praní + cestovní sáček na použité plenky
- krém na opruzeniny (Bepanthen)

3. Spaní
- postýlka (se spodním šuplíkem) + hypoalergenní matrace (nejlépe kokosová)
- peřinka
- 2x prostěradlo (případně s nepromokavou vrstvou)
- 2x povlečení
- chůvička
- monitor dechu
- kapsář na postýlku (ten si asi ušiju)

4. koupání
- kyblík na koupání
- 2x žínka
- 3x osuška
- teploměr do vody
- dětské mýdlo
- líh + sterilní čtverečky
- čistítka uší (anatomická)
- kartáček na vlasy
- prášek na praní (mýdlové ořechy apod.)
- čistič na skvrny (žlučové mýdlo tekuté)

5. ostatní
- kočárek, autosedačka
- deka nebo fusak do kočárku
- šátek na nošení
- kojící polštář velký
- digitální teploměr
- odsávačka na rýmu
- hrací deka s hrazdičkou (barevná, s hračkami, s odepínací hrazdičkou)
- lehátko nebo křesílko
- cestovní postýlka
- látkové hračky, kousátko, chrastítko,…

Nemám co na sebe

Předem prosím, pánové, nesmějte se. Toto je velice závažný ženský problém, který nemůžete nikdy, ale opravdu nikdy pochopit.
Miminko bude zajisté potřebovat celou řadu všelijakých věcí. Jeho příchod mi ale připadá celkem vzdálený a nemám (zatím) potřebu pro něj cokoliv pořizovat. Daleko více mě děsí představa, že jednoho dne ráno vstanu a zjistím, že se nevejdu do svého obvyklého oblečení. Mužům může tato představa připadat naprosto iracionální, ale já opravdu nemám (nebudu mít) co na sebe.
Tak se pouštím do nákupu věcí pro sebe. Ještě před Vánoci si za peníze "a k Vánocům si kup něco sama" pořizuji několik delších triček s řasením na břiše a na bocích. V duchu žehnám současné mladé módě, do které se vejdou nejen tukové zásoby puberťaček, ale také bříško s miminkem. Počátkem ledna využívám ředitelského volna v práci kvůli havárii vody v naší budově a v Berouně vyrážím do speciálního second handu pro miminka a nastávahící maminky. Zjišťuji, že na těhotnou jsem málo široká. Nakonec kupuji ty nejmenší kalhoty (170,- Kč), které jsem tam našla.
Stále však nejsem dostatečně spokojená. Jedno odpoledne vyrážím na nákupy po Praze. Začínám v Debenhamsu, kde mívají ve slevě podprsenky "nestandardních" velikostí. Současné podprsenky mi začínají být těsné, potřebuji trošku větší. Prádla mají plné regály (téměř všechno ve slevě), ale nedaří se mi najít správnou velikost za přijatelnou cenu. Cena 800,- Kč po slevě mi nepřipadá stále dostatečně nízká. Nakonec přece jenom šťastně odcházím s jedním úlovkem (380,- Kč). Další kroky mě vedou do vedlejšího C&A. Slevy na mě mávají z každého stojanu. Mířím do koutku s těhotenským oblečením. Tady žádné slevy nejsou. Vše na věšáku a v regálech je černé, šedé nebo hnědé se střihy, do kterých by se oblékla i krabice. Když jsem těhotná, tak již nepotřebuji být hezká? S maličkou nadějí mířím do oddělení pro mladé. Pořizuji si černou krátkou sukni, kterou jsem si pro sebe označila, že je určaná pro tlusté puberťačky (celá pružná, v pase se širokým velice pružným lemem, 125,- Kč). To by bylo, aby se tam nevešlo i bříško. V kombinaci s fialovým tričkem, které jsem dostala od Honzíka, budu zajisté kočka.
Jsem spokojenější. Již mám něco málo na sebe. Po dalších potřebných kouscích se nyní mohu dívat s daleko větším klidem.

Pro představu na závěr: Nové těhotenské kalhoty stojí cca. 800 - 1500,- Kč, sukně 600 - 1000,-, trička a další od 500,- Kč výše.

Pomóóóc, budeme rodiče!

Menstruace nepřichází, na těhotenském testu svítí 2 růžové čárky. Co teď? "Asi budeme mít miminko," povídám si v duchu. Po pár dnech netrpělivého přešlapování a nejistot přichází definitivní rozřešení od paní doktorky. Z monitoru na mě kouká dvoucentimentrový človíček. No dobrá, uznávám. Rozhodně nekouká a spíše než tvora rodu homo obrázek na obrazovce připomíná fazoli s tlukoucím srdíčkem.
Novinku beru celkem s poklidem a překvapivě si nedělám žádné starosti. Můj drahý muž se však tváří v první chvíli překvapeně a poklesle. "Tak rychle? Čekal jsem, že bude naše snažení aspoň pár měsíců trvat." Zároveň přidává celou řadu pochybností: "Zvládneme to vůbec? Co mi to udělá se životem? Jak se vlastně mimino přebaluje a co s ním budu dělat? Oslintá mi mobil." Snažím se ho uklidnit, spolu nám to přece všechno půjde, určitě se to rychle naučíš.
Brzy přichází průvodní "znaky" těhotenství. Naštěstí jen v mírné formě. Nevolnosti od žaludku (můj drahý nechápe, proč se jim říká ranní, když mi špatně převážně večer) se projevují spíše nechutí k jídlu. Přesto můžu stále jíst v podsatě všechno, stejně jako dříve. Tedy pokud přesvědčím mozek i žaludek, že bych něco sníst měla. Přidávám do jídelníčku více zeleniny a ovoce, které jako jediné mohu jíst v neomezeném množství. Touto úpravou stravy jsem zhubla 2 kila. Jen nevidím, v kterých místech. Povyrostla mi prsa (to si můj muž celkem chválí) a i bříško se začíná kulatit. Učím se spát na zádech a na boku.
Koneckonců, spaní je v poslední době má nejoblíbenější činnost. Rychle se unavím a někdy bych klidně prospala celý den.
Nevolnosti naštěstí postupně mizí a před Vánocemi se již cítím naprosto skvěle. Jen únava stále přetrvává.

Nové radosti i nové starosti

Vítejte na našem novém blogu!
Blíží se další velká radostná událost v našich životech, o kterou se chceme se všemi podělit. Také se trochu vypovídáme z našich pocitů a obav a třeba si postěžujeme na život či jeden na druhého :-)
Přidáme i nějaké rady a tipy, co se nám osvědčilo a do čeho se naopak nepouštějte. Přivítáme jakékoliv podněty, nápady, rady i připomínky od všech návštěvníků.
Všichni na nás v dobrém myslete, moc si z nás neutahujte a držte palce ať všechno doře dopadne a přivedeme na svět zdravého a veselého človíčka.